Slyšte, lidé, jak to bylo,
když se žídě narodilo.
Táta – ten byl od Kamýka,
máma zas až od Mělníka.
Jeden dědek od Kouříma
a ten druhý ten byl z Příma.
Jedna bába byla z Blovic,
druhá byla z Čelakovic.
V Čáslavi se narodilo,
v Hoře obřezáno bylo.
A ten rabín z Bělohradu
šedivou měl kozlí bradu.
Až do Německého Brodu
jde židovka ku ouvodu.
Zpívá, jdouc skrz Dlouhou Lhotu:
Měj se, žídě, ku životu!