Patery knihy plodů básnických — Sirota

Dyž já si zpomenu

na svého tatíčka,

slzy me polejú,

nevidím chodníčka.

Dyž já si zpomenu

na svoju maměnku,

slzy mě polejú

ida na travěnku.

Zhůru ke kerchovu

cestička dlážená,

tam je má mamička

na něm pochovaná.

Zhůru ke kerchovu

dlážený chodníček,

tam je pochovaný

můj dobrý tatíček.

Kerchove, kerchove,

ohrado zelená,

už sem na tě vsela

své drahé semena.

Hrobaři, hrobaři,

hluboko sázíte,

předrahé semena,

nikdá nescházíte.

Mamulko, mamulko,

hluboko ste lehli,

své ubohé dcery

k místu nepřivedli.

Tatíčku, tatíčku,

v hrobě jako v kleci,

mně ubohé dceři

ubližujú všeci.