Když ještě mně světila láska
Ba každého pocitu ruch:
Tu slavíka píseň jak zkázka
Milosti mi vanula v sluch:
Tu každý mi kvíteček kynul
Co úsměvných nadějí puk,
A každého listu šum plynul
Co čarovných rozprávek zvuk.
Tak věčná se rozpjala Vesna
V mých prsou ten těsnivý byt:
Den slasti se probudil ze sna,
V mém srdci svůj rozžehl svit…
Teď usvadlý ve hrobu leží
Ten blažených smyšlenek svět,
Jak na chladné zemi dřív svěží
A zápašný, růžový květ.
Ty listy, jež na podzim zvívá
Teď vichřice v uvadlý kraj:
Toť myšlének družina divá,
Jež hledá můj ztracený ráj!…