Když tak se na Tě dívám —
Tys holubička krotká,
ta jemná, hravá, líbezná,
když s holoubkem se potká.
Mně nelze dost nahledět
na to Tvé krásné oko —
to modrojasné brány jsou
do ňader přehluboko.
Mně nelze dost se nahledět
na tu Tvou tvář tak jemnou —
z ní celá duše bez klamu
i srdce mluví se mnou.
A když se na Tě díváme,
ó sladká s nebe manno
zdaž to ta ústa nejsou též,
která mi řekla: Ano!