Jde ulicí chlapec,
ale ulice dnes je stará a zle mu to oplácí.
Domy jsou v řadě vojáci,
mají v rukou hole
a bijí —
Najdou nejbělejší místa zad,
každý má očí padesát.
To je ulice,
to je město!
Pro bílou sněženku, chlapče, snes to!
Zlá chvíle má vždy vojáky, které komanduje.
Ale ještě něco tu je,
je tu slovíčko, mast na rány,
jeden domeček kvítím obsypaný,
maminko!