Vy jasné hvězdy na nebeské klenbě,
vy svědci dnů tich blažených,
kdy vykvetlo mi poupě lásky
na rolích bolem svlažených.
Vy jasné hvězdy pohlížíte
tam z vašich světů na náš svět,
vy zříte v hloubi lidských duší
a můžete jim rozumět…
O jasné hvězdy — v mou též duši
paprsek vlejte jediný —
ozařte, když ne blaha svatyň,
alespoň — její ruiny.