Zlé rozmary, zlí ptáci, dravci s ostrým spárem
do duše se zatknou a zle řádí tam,
vzdechem ne vždy, častěj zkojí se jen svárem,
jsou jak kavek stádo na hřbitově starém
zlé rozmary, zlí ptáci!
V hloubi bytosti své největším vzplaň žárem,
lásku svou nes v hrudi jako drahokam,
věčným ledem zmrazí krev, byť žehla varem.
Sotva úsměvu je splašíš sladkým čárem,
celkem proti nim jsi bez zbraně a sám,
chodí jako mniši šerým pod talárem,
zlé rozmary, zlí ptáci…