Vy, jenž tam na západě
jste stráží Slávských rodů,
vy čacké plémě Chodů,
ve živlů drsné vádě
jak skalných srázů jedle
jenž otužení bdíte —
ó pozor, vrah je vedle,
vy víte!
Bouř nad českými hvozdy
hle táhne od Haltravy,
juž duní Čerchov tmavý,
kde, lese, máš své drozdy?
Buď každý pevný v sedle,
meč v ruce ostražité —
ó pozor, vrah je vedle,
vy víte!
Hoj, stojí Domažlice,
jsou pevnou vlasti tvrzí,
a perly českých slzí
se řinou od Sušice,
hoj, zpátky chmury sšedlé,
zpět blesky v tísni lité —
ó pozor, vrah je vedle,
vy víte!
Jak vojem Břetislava,
jak pluky, jež ved’ Jiří,
krev otců ve vás víří,
buď silou jejich sláva!
Čas jařma přejde hnedle,
jen vzhůru vy, kdo spíte —
ó pozor, vrah je vedle,
vy vite!