Ó, sladký tvore, jehož máti Gen,
jsi můj. ó, můj! Jak zefýrek to suslím
a volám to jak svoje Allah! Muslim,
že stínem tvým je navždy Etherea!
Tys květ mi družsí nez Kytajci thea!
Své loutně svěřím to a zlatým huslím,
do himalajských ledovců to vbruslím,
že trou je navždy, navždy Etherea!
Chci unésti tě do Alhambry Maurů,
tam ovíjet tě laskou rovna boe
a věnčiti tě větví svého lanru.
Mnou budeš opojen jak révou Noe
a zlatou knihu svého žití zauru
tvým drahým jménem, sladším nad aloe!