Připloulo jaro

Připloulo jaro, připloulo z jihu
blankytu mořem na květnou zem,
jalo se básnit o lásce knihu,
zářil v ní obraz za obrazem.

Psalo o první váhavé touze
rosou na poupě liliové,
zardění lásky sladce a dlouze
vdechlo do růže purpurové.

Co se kdy něhy v pohledu skvělo,
pomněnce vtisklo za znamení,
ale tisícem slavíků pělo
o prvním, prvním políbení.