Z hor luna pluje, labuť snící,
a nebes moře kapkami se třese;
svět každá kapka putující,
a labuť světům: „Líbejte se!“
To stará píseň starých světů;
a podnes při mladosti plese
vzduch, lesy, vody v jarním znětu —
vše zpívat slyším: „Líbejte se!“
Jaká to píseň! Stokrát znovu
duch lidstva v báseň zachvěje se —
ta jedna věta s nebes krovu
ta všecky přečká: „Líbejte se!“