Vy stromy, v lesy spolčené,
vy kamarádi švarní,
na všechny spusťte nástroje
a zahrajte nám jarní.
Tak po přátelsku veselou,
jak čerpáte ji právě,
když roznášejí prameny
tu zeleň po doubravě.
Tak po mladicku lahodnou,
jak kapete ji v číše,
jež každé kvítko nastaví,
že pěknou vůní dýše.
A v teplém hrajte oddechu,
jak z pravé písně vane,
kdy každý, kdo jen uslyší,
má srdce dotýkané!