Všechen bol dej jedné slze,
všecku rozkoš písni své!
slze ať jen krátce kalí
oči bodré mladistvé.
Ale písně, zlaté písně
v mladé duši zrozené
nevyhynou, dokud jasní
hvězdy nebe vznešené.
Ó nechť radost věčně žíti,
z tónů zlatých stav jí chrám,
by tam vešla srdce lidu
uleviti tesknotám.
Zapři bol a tajné lkání,
naději svou lidu pěj,
stav jí chrám ze zlatých tónů,
s věže prapor slávy věj!