Poetósfera › La Biblioteca › Eliška Krásnohorská
Eliška Krásnohorská · Vanguardias / s. XX
checo
Mezi květy dlela
zlatá včela,
k bílým oblakům se nesly
lesklé hrdličky;
úsměv světlaplný
líbal vlny —
proč ti, děvče, na tvář klesly
teplé slzičky?
„Na mne žádná včela
nevzpomněla,
já jsem mezi hrdličkama
osamotnělá,
láska neosvítí
mého žití, —
proto často, když jsem sama,
pláčí očka má.
ws-cs-z-maje-ziti-proto--eliska-krasnohorska-6c2a55Las obras de dominio público se reproducen íntegras, con atribución y en la ortografía de su impreso. No pedimos datos personales para avisar de una errata; para otra cosa, escríbenos desde Sobre la casa.