Babičko milá,
hlavičko bílá,
svraštěná líčka!
podobna páře, —
v zraku však záře
jak od sluníčka!
Babičko malá,
odkud jste vzala
ty bílé vlasy? —
to na ně lety
sněhy neb květy
napadly asi.
Babičko malá,
odkud jste vzala
ty líce hnědé?
to as, jak padá
v podzimní lada
list s vrby šedé.
Babičko milá,
co se vám bílá
ruka tak třese?
to as, jak chvátí
vítr, a klátí
osykou v lese.
A to sluníčko
v očích, babičko,
odkud je máte?
to svítí čistě
vaše tam jistě
srdíčko zlaté!