Nespěchej k štěstí, tiše jen,
vše nemůž’ najednou býti;
nejprv se travou zjeví len,
pozděj jak modravé kvítí.
Poupě, jež touží růží být,
obalu hledí se zbavit;
dříve než můžeš v nebi žít,
musíš se v očistci stavit.
Poetósfera › La Biblioteca › Adolf Heyduk
Adolf Heyduk · Vanguardias / s. XX
checo
Nespěchej k štěstí, tiše jen,
vše nemůž’ najednou býti;
nejprv se travou zjeví len,
pozděj jak modravé kvítí.
Poupě, jež touží růží být,
obalu hledí se zbavit;
dříve než můžeš v nebi žít,
musíš se v očistci stavit.
ws-cs-1895-vyckej-casu--adolf-heyduk-165363Las obras de dominio público se reproducen íntegras, con atribución y en la ortografía de su impreso. No pedimos datos personales para avisar de una errata; para otra cosa, escríbenos desde Sobre la casa.